Historie pod drobnohledem:

   
     
     

 

Zrození českokrumlovského fotbalu bylo v Domoradicích

 

 

 

Vznik kopané v Českém Krumlově byl úzce spojen s národnostní situací ve městě. Historicky vzniklá německá většina obyvatelstva měla pro sportovní činnost a tedy i pro fotbal ve třicátých letech 20. století příznivější podmínky. Existoval zde německý klub "Deutsche fussball club Krummäu  /DFC/ " a již samotný název naznačoval, že jde o klub německý, který vynechával u jména města část jeho oficiálního názvu - Český. Přesto, že se kopaná v té době těšila velkému zájmu české mládeže, trvalo ještě několik let, než se podařilo založit ve městě i český fotbalový klub.

 

 

V samotném Českém Krumlově se kopaná nezrodila . Měla své kořeny v okolí města. Jedním místem, kde se vytvořily za předmnichovské republiky předpoklady  ke vzniku Českého fotbalového klubu byly Domoradice u Českého Krumlova. Několik mladých, nadšených a rozhodných lidí se zde semklo a dalo dohromady fotbalové mužstvo. Nebyl však nikdo, kdo by ho podpořil a tak hráči sami si pronajali louku od sedláka na hřiště, sami z velmi malých výdělků podporovali činnost a věnovali všechno svému  koníčku - fotbalu. Zkušenosti získávali i od německých hráčů  DFC.

Domoradický fotbalový klub nebyl organizován v žádném sportovním svazu a tak hráči si sami vyjednávali přátelské zápasy. Jednak hráli doma, jednak zajížděli na hřiště soupeřů. Hráli například s mužstvy Velešína, Římova, Větřním, Loučovicemi, Světlíkem i Novými Hrady.

 

 

 

 

Všichni hráči Domoradic měli ve velké lásce pražskou Slávii a tak hráli ve slávistickém dresu až do zrušení klubu. Mezi průkopníky a zakladateli domoradického fotbalu patřili: Václav Šejnoha, Jan Salon, Jan Gallistl, František Gallistl, Jan Sikuta, František Sikuta, František Musil, Bohumil Lovčík, Jan Šváb, Tomáš Kohl, Sláva Babouček, Jan Pešl, Jan Remta, Karel Kopecký,   Jan Havrda, Jiří Richter, Antonín Musil, Jan Maryška, Vilém Hora. S některými z nich se později setkáváme v nově založeném Sportovním  klubu Český Krumlov. Základy české kopané v našem městě položilo mužstvo SK Domoradice v roce 1929. Všichni hráči fandili Slávii, proto se rozhodli pro slávistické dresy.

 
 

 

Horní řada zleva: František Gallistl, Jan Salon, Josef Musil, Jan Sikuta,

v pokleku z leva: František Sikuta, Sláva Babouček, Jan Šváb,

dole zleva: Jan Gallistl, Bohumil Lovčík, Tomáš Khol.

 
     
 

Založení  SK Český Krumlov

 
 

Zájemci o kopanou v Českém Krumlově sledovali se zájmem činnost fotbalistů v Domoradicích a rozhodli se založit oddíl kopané i ve svém městě. O něco později se kopaná z Domoradic přesunula do Českého Krumlova. Zásluhu na tomto činu měli sportovci i příští činitelé bratři K. a  J. Synáčkové, Jan Remta, Karel Hoďánek, Lhotka, Pečenka, Poláček, Vilém Hora, Jan Gallistl, Jan Salon, Jan Sikuta, Bohumil Lovčík.

 
 

Historický dokument , tak zvaný Výměr Zemského úřadu v Praze ze dne 13.8.1932nezapovídá v základě zákona o právu spolčovacím utvoření spolku SK Český Krumlov. Tímto byly položeny základy pro činnost  a hráčům i činovníkům nastávají nové starosti s pravidelnou, organizovanou kopanou. Nemají vlastní  hřiště a Němci nechtějí vniklému českému klubu své hřiště v Rozsypu pronajímat k pravidelné mistrovské soutěži. Proto Jihočeský sportovní týdeník ročník 1932, číslo 2 ze dne 29.9. uvádí„SK Český Krumlov hlásí, že vzhledem k tomu, že hřiště, které má zapůjčeno současně s jinými pěti německými korporacemi, nemá na mistrovské zápasy volné a v důsledku toho mistrovství  zúčastniti se nemůže“.

 
 

Prvé mužstvo SK Český Krumlov v roce 1932 bylo ve složení:Bohumil Lovčík, Jan Salon, Jan Remta, Karel Synáček, Jan Sikuta, František Sikuta, Karel Kopecký, Jan Pešl, František Musil, Jan Gallistl, J.Pinsker, Vilém Hora.

 
 

Přesto, že SK Český Krumlov zatím nehrál mistrovské zápasy, uskutečňoval přátelské duely nejenom s DFC Krumlov, ale i s jinými mužstvy jako s ČSK Prachatice, Meteorem Č. Budějovice, Slávií Č. Budějovice, Římovem i jinými mužstvy.

 
 

Z období let 1933 - 1934  se formoval i dorostenecký tým SK Č. Krumlov ve složení: Perník, Vítek, Šimeček, Novotný, Nožička, Stluka, Vrchota,  Amler, Velek, Pacovský, Marek, Šesták. Známí jsou z té doby i někteří činovníci klubu, kteří se starali o jeho chod a zajišťovali potřebné věci, včetně sjednávání přátelských fotbalových zápasů. 

 
 

Předsedou klubu bylJosef Mrázek,místopředsedou Pitschman, pokladníkem Štěrbík, dále Poláček, K.Hoďánek, Fr. Švamberk , Alfréd Koskuba, Rudolf Lautschman, Šulista, Josef Stupka, M. Sklenička, Valkony, Prospal, Lukeš, Pavlásek, Fleischman.

 
 

Nutně se tedy projevovala potřeba vlastního fotbalového hřiště. Jeho výstavbu se podařilo zahájit v roce 1936 na pozemku za nádražím ČSD. Fotbalová plocha se budovala pod hlavičkou Národní jednoty Pošumavské, měla rozměry 50 x 92 metrů a byla dokončena v roce 1937, takže na podzim se zde již trénovalo a hrály zápasy. Za kabinu sloužila větší dřevěná bouda. Na tomto díle se podíleli samotní hráči i činovníci. Dokonce toto hřiště sloužilo ještě ve druhé polovině padesátých let pro mezipodnikové fotbalové soutěže.

 
 

V období let 1937 - 1938 nastupovali za SK Č. Krumlov tito hráči: Ambrůžek, Vítek, Jan Sikuta, Remta, K. Synáček, Müller, Hoďánek, Víťa Hora, Boh. Lovčík, Jan Salon, Pinsker, Kopecký, Richter, Maryška, Malenta. Jako 17ti letý hrál i Bedřich Sahan. Trenérem byl Josef Stupka. Pozitivní bylo i to, že se našla řada německých občanů, kteří měli v té době zájem hrát v řadách českých fotbalistů a sympatizovali s nimi. Byli to pánové Müller - emigrant z Říše, Petschenka, Schaffarz, Mrázek i jiní. SK Č. Krumlov měl i výborného rekvizitáře Emanuela Žížalu, který se poctivě staral o majetek fotbalového klubu.

 
 

Sportovní klub Český Krumlov hrál ve III. Třídě Jihočeské fotbalové župy a tuto soutěž také v roce 1938 vyhrál. Bylo to však v době, kdy nastávala doba okupace. Po zabrání Českého Krumlova, jako německého území, zanikla také česká kopaná, která se začala slibně rozvíjet. Bohužel, přerušení činnosti SK Český Krumlov, bylo jeho kapitolou na dlouhých osm let.

 
       
   

 

Plakát, kterým SK zve své příznivce na přátelské fotbalové utkání s mužstvem ČSK Prachatice, které se hrálo na hřišti v Rozsypu.

 
 
 
 

První dochovaná fotografie mužů SK Č. Krumlov, kteří hráli III.tř. JFŽ.

 
   
 

Zleva stojící jsou: Sikuta Jan, Salon Jan, Remta, Pešl, Musil, Synáček, Sikuta František, Kopecký, pokladník Štěrbík. Dole zleva: Pinsker, Lovčík Bohumil, Gallistl Jan.

 
     
 

 

 
 

Výměr Zemského úřadu v Praze ze dne 13. srpna 1932, který povoluje založení Sportovního klubu Č. Krumlov jako nepolitické organizace.

 
 

 

 
 

Stanovy SK Č. Krumlov, které byly přijaty členskou základnou a které byly také plně respektovány.

 
     
     
 

 
 

Dorostenecké mužstvo  SK Č. Krumlov a na dobové fotografii jsou odleva: místopředseda SK Pitschman, Perník, Vítek, Šimeček, Novotný, Nožička, Stluka, Vrchota, kap. I. mužstva Pinsker, pokladník Štěrbík. V pokleku Amler, Velek, Pacovský, Marek, Šesták.

 
 

 

 
     
 

Revers, který vydalo ředitelství státních drah v Plzni v roce 1937 k výstavbě fotbalového hřiště u Nádraží v Českém Krumlově.

 
     
 

 
 

Poslední snímek mužstva SK Č. Krumlov z roku 1938, které své zápasy hrálo na hřišti u Nádraží a které se snažilo vyhrát III. tř. JŽF. Na snímku poznáváme trenéra J. Stupku /úplně vlevo / , brankáře J. Ambrůžka, dále hráče Remtu, Synáčka, Müllera, Hoďánka, Sikutu, Richtera, Pinskera, Kopeckého, V. Horu. Úplně vpravo je předseda SK Č. Krumlov J. Mrázek, který tuto funkci vykovával ještě po roce 1945.

 
     
   

 

Sportovní klub žil i kulturním životem. Pozvánka spolu s plakátem zve na kabaretní Mikulášský večer, který se konal v hotelu Růže.

 
     
 

R o z s y p

 
 

Fotbalové hřiště ležící na pravém břehu řeky Vltavy, kousek za městem, mělo ideální rozměry  100 x 70 metrů i solidní písčitý povrch. Stály zde dřevěné kabiny a hráči se po zápase umývali v lavorech vodou z řeky, anebo se vykoupali přímo v zátoce, kde proudila čistá voda. Bylo oploceno laťkovým plotem a působilo i příjemným dojmem. Tehdejší činovníci oddílu se starali o to, aby toto hřiště bylo pro zápasy dobře připraveno.

 
 

Fotbalové hřiště ležící na pravém břehu řeky Vltavy, kousek za městem, mělo ideální rozměry  100 x 70 metrů i solidní písčitý povrch. Stály zde dřevěné kabiny a hráči se po zápase umývali v lavorech vodou z řeky, anebo se vykoupali přímo v zátoce, kde proudila čistá voda. Bylo oploceno laťkovým plotem a působilo i příjemným dojmem. Tehdejší činovníci oddílu se starali o to, aby toto hřiště bylo pro zápasy dobře připraveno.

 
     

 

 

 

Přes brankovou síť je z větší části vidět celá plocha hřiště v Rozsypu. Snímek pochází z padesátých let a je z mistrovského utkání Slavoje.

 
     
   

 

Na hřiště Rozsyp začali chodit fotbalisté po znovu obnovení činnosti sportovního klubu a  také zde hráli své mistrovské zápasy. Dobový snímek ukazuje zápas tehdejšího mužstva  SK, které hrálo III. tř. JŽF, později třídu druhou. Startovalo zde i družstvo dorostu.

 
     
     
 

Obnovení činnosti SK Český Krumlov

 
 

Přišel rok 1945, rok osvobození a do Českého Krumlova se znovu vrátili obyvatelé české národnosti. Ožil i zájem o sportovní život. Svoji činnost obnovoval i Sportovní klub, kde vedle kopané, která byla hlavním sportovním odvětvím se vytvářely podmínky i pro lední hokej, tenis, stolní tenis, volejbal. 

 
 

O obnovení SK usilovali Josef  Mrázek, dosavadní předseda, Boh. Lovčík, K. Hoďánek, Jindřich Dolanský, Alfréd Koskuba, Jan Šiffner, Fr. Berka, O. Řezáč, Rudolf Lautschman, Ant. Fleischman, František Ondřich, Jan Gallistl, Tomáš Šváb, Víťa Hora, Jaroslav Ambružek i někteří další.

 
 

Hráči se již nesešli, někteří zahynuli nebo zůstali v novém bydlišti, a tak bylo nutno vybudovat nové mužstvo. Z předválečných hráčů začali znovu hrát K. Hoďánek, V. Hora, B. Lovčík, Jan Sikuta, K. Synáček, Jar. Ambrůžek,  Tomáš Šváb.

 
 

 Nastávala postupná konzolidace poměrů a valná hromada  SK  z února 1946 zvolila novým předsedou  SK  Jindřicha Dolanského a členy Fleischmana , Kasala, Hoďánka, Řezáče, Koskubu, Ondřicha, Čížka Jos., Perníka, Lautschmana a Tůmu, náhradníky potom Lovčíka, Poláka, Vokřínka, Ol. Novotného.

 
 

V červnu 1946 vstupuje na fotbalovou scénu Josef Sticha a v SK dochází k vytvoření fotbalového odboru  SK, do jehož vedení jsou zvoleni Josef  Šticha , Karel Hoďánek a Boh. Lovčík. Ke konci srpna 1946 se konala další valná hromada  SK, která do funkce předsedy potvrdila opět J. Dolanského, dalšími členy výboru se stali - Koskuba, Šticha, Fleischman, V. Puffer, Štekl, Vokřínek, Oldřich, Berka, Řezáč, Hoďánek. Náhradníky byli zvoleni - T. Šváb, Vilém Hora, Ludvík Štěpánek a Bohouš Lovčík.

 
  Vedení fotbalového odboru tvořili: V. Puffer, T. Šváb, Řezáč, Sticha a Štekl.  
     
 

V období let 1946 - 1950 přišli do mužstva dospělých další hráči: Jan Anderle, Jakub Štekl, Stanislav Wohlgemuth, Ota Hladík, Jan Meškán, Jan Kysela, Václav Puffer, Ota Srch, Václav  Tůma, Rudolf Šťastný, Bedřich Sahan, Iljič Veselský, Josef  Beleš, Josef Herman, Miloš Čermák, Jan Beneš, František Zlatinský, Vlasta Janoušek, Karel Herbolt, František Majer, Ludvík Štěpánek, Fr. Boháč, Jan Horák, J. Muška, Karel Hrubeš, J. Kus, J. Berka, Hovorka, Karel  Podruh, J. Novák, Bohuslav Jílek, Bohuslav Kočvara, Ladislav  Sirový, Vlastimil Dušek, R. Mrázek, Karel Hlas, Stanislav Hüttner. Přichází i další hráči, někteří zase odešli.

 
 

Tým  A  mužstva se konzolidoval a počítalo se, že bude založen  B  tým a dorostenecký celek.

V prvém pololetí 1946 bylo také založeno první poválečné dorostenecké mužstvo SK. Tvořili jej: Tomáš Šafránek, Oto Jakš, Václav Stupka, František Beran, Jaroslav Bína, Jiří Toušek, Karel Mrázek, Miloslav Kneifl, Ludvík Kuneš, Jan Černý, Václav Houška, Miloslav Stupka, Jan Ungerman, Josef Kysela, Jan Houdek, František Žížala, Josef Tůma, Bohumil Krčka, František Viner, Jiří Hrabě, Pavel Tairich, Rudolf König, J. Martinů.

 
 

B  mužstvo zřejmě tvořili: Karel Hrubeš, Ladislav Sirový, Ludvík Štěpánek, Bohuslav Jílek, A. Fleischman, K. Hlas, R. Mrázek, dále hráči, kteří pendlovali za  A  i  B  tým - Václav Puffer, Václav  Tůma, Josef Beleš, Tomáš Šváb, Iljič Veselský, Jan Beneš a někteří další. Jako trenéři v tomto období působili Jan Faigl, Ota Hladík a Josef Sticha.

 
     
   

 

Fotografie části dorostenců z r. 1946. Na levém snímku poznáváme Haidlera, Pilse, Žížalu, Koláře, Touška , Hraběho, Černého, dole: Kuneše, Fleischmanna, Martinů, Berana.

 
     
     
 

Mistrovské soutěže a postup do vyšší třídy

 
 

V prvém poválečném ročníku mistrovských soutěží hraje  SK  Č. Krumlov ve III. třídě JŽF okrsku českokrumlovského. Hrálo zde pět mužstev a vedle  SK Č. Krumlov dále hrály  SK Loučovice,  SK Rožmberk,  SK V. Brod a  SK Kaplice.

 
 

Po podzimní části si muži  SK vedli velice dobře a vlastně ve 4 zápasech neprohráli, získali 8 bodů a skóre  17 : 4,  nastříleli nejvíce gólů, což tvořilo více jak 4 branky na zápas.

Ve druhé polovině hráči Č. Krumlova pokračovali v dobrých výsledcích i na trávníku soupeřů a výsledek byl ten, že pouze dva zápasy remizovali a ostatní vyhráli. Skončili tedy na prvém místě a tabulka vypadala takto:

 
 

1. SK Č. Krumlov 14 bodů
2. SK Loučovice 12 bodů
3. SK V. Brod 6 bodů
4. SK Kaplice 6 bodů
5. SK Kaplice 6 bodů
6. SK Rožmberk 4 body

 
     
 

O postup do II. tř. JŽF  museli však hráči  SK sehrát ještě kvalifikační utkání s SK Hrdějovice. Oba zápasy českokrumlovští vyhráli a tím postoupili do vyšší soutěže. K utkání Hrdějovice - SK Č. Krumlov  2 : 3 /1 : 0/ bylo komentováno: „Ve druhém poločase se lépe uplatnili hráči Č. Krumlova a zápas měl vzorný sportovní průběh.“    

 
 

Také Valná hromada  JŽF schválila minulou soutěž a potvrdila, že SK Č. Krumlov bude zařazen do II. třídy, která bude mít  4 okrsky po  8 klubech.

 
 

 

 
 

Také dorostenci  SK Č. Krumlov hráli v rámci  JŽF svoje mistrovství. Vedli si mezi zkušenými mužstvy velice zdatně a dokázali zvítězit nad  řadou svých soupeřů. Tak např. dvakrát porazil  Spartu Č. Budějovice   3 :  2  a  2  :  1 . Zachovali si tak další účast v jihočeském mistrovství.

 
     
 

 
 

Velmi stará fotografie ukazuje houževnatý boj a dobrý fotbal hráčů  SK  o vítězství v okresním přeboru a o postup do II. třídy JŽF. Na utkání  SK  chodilo v té době hodně příznivců a tak hráči měli i dost velkou podporu publika.

 
     
 

 

 

Mladý talentovaný  odchovanec Jan Pils, jako i Karel Krejčí, který se vrátil z vojny si zahráli o ligové body poprvé. Oba dva nezklamali a podávali solidní výkony.

 
     
     
 

Založena tradice fotbalových turnajů

 
 

Významné pro sportovní klub, ale i pro město bylo, že v roce 1948 byla založena tradice fotbalových turnajů v Č. Krumlově, které organizoval fotbalový odbor SK. Podmět k nim dali členové Sticha a Diviš.

 
 

Pohár Svobody - soutěž o křišťálový pohár, která se hrála 17 ročníků a byla jednou z největších v historii fotbalového klubu. Skončila v roce 1965. Memoriál Jana Masaryka - soutěž, která se hrála o křišťálový pohár na paměť velikého Čecha a státníka. Uskutečnila se v roce 1948, 1949 a potom v roce 1968.

 
     
 

Vítězové poháru Svobody

 
 

1948 - SK Č. Krumlov - ve finále porazil SK Planou u Č. B. 3 : 1
1949 - Olympia Týn - ve finále hrála s SK Č. Krumlov 2 : 2
1950 - Fezko Strakonice - ve finále zvítězilo nad ČSSZ Tábor 3 : 2
1951 - SKP Č. Krumlov
- ve finále porazil Jitex Týn 6 : 4
1952 - Palcát Č. Krumlov
- vyhrál ve finále nad SKP Č. Krumlov 1 : 0
1953 - SKP Č. Krumlov
- vyhrál losem nad Palcátem Č. K.,zápas 0:0
1954 - Otava Písek
- ve finále porazila Slavoj Č. K. 1 : 0
1955 - Slavoj Č. K.
- ve finále porazil Otavu Písek 2: 1
1956 - Dynamo Č. Budějovice
- ve finále porazilo Zliv 11 : 2
1957 - Dynamo Č. Budějovice
- ve finále porazilo Slavoj Č. K. 3 : 1
1958 - Slavoj Č. Krumlov
- ve finále porazil Dynamo Č. B. 3 : 2
1959 - Slavoj Č. Krumlov
- ve finále porazil Větřní 6 : 3
1960 - Igla Č. Budějovice
- ve finále porazila Slavoj Č. K. 3 : 2
1961 - Slavoj Č. Krumlov
- ve finále porazil Palcát Č. K. 5 : 4
1962 -
z technických důvodů nebyl turnaj uskutečněn
1963 - Palcát Č. Krumlov
- ve finále porazil RH Volary 5 : 3
1964 - Slavoj Č. Krumlov
- ve finále porazil Duklu Č. K. 3 : 1
1965 - Dukla Havlíčkův Brod, poslední ročník, další výsledky se nedochovaly.

 
     
 

Vítězové Memoriálu Jana Masaryka

 
 

1948 - Meteor Č. Budějovice - ve finále porazil DSK Tábor, Slavoj Č. Krumlov se umístil na 4. místě
1949 - DSK Tábor, ve finále porazil Sokol Vodňany, Slavoj Č. Krumlov skončil na 4. místě
1968 - Dukla Havlíčkův Brod - ve finále porazila Prachatice 4 : 1. Slavoj Č. Krumlov se umístil na 3. místě, čtvrtý byl rakouský SV Moln.

 
     
   
 

Nástup mužstev, vztyčování státní vlajky a zahájení turnaje o pohár Svobody v roce 1948 na hřišti v Rozsypu.

 
     
   
 

Vítězné mužstvo  SK Č. Krumlov, které v prvním ročníku poháru svobody porazilo ve finále  SK Planou n/L 3 : 1 . Na snímku zleva: T. Šváb, Majer, Štekl, Horák, Herbolt, Beneš, B. Šváb, Herman, Šťastný, trenér Hladík. Vpokleku zleva: Meškán, Ambrůžek , Wohlgemuth.

 
 

 

 
     
   
 

Vítěz turnaje poháru Svobody z roku 1951 , kdy mužstvo  SKP Č. Krumlov porazilo ve finále J. Týn  6 : 4.Na snímku zleva: Boháč,Horák, Majer, Šťastný, Janoušek, Wohlgemuth, Anderle, T. Šváb. Klečící zleva: Štekl, Ambrůžek, Beleš, Herbolt.

 
     
   

 

Kapitán českokrumlovských R. Šťastný po převzetí poháru Svobody, po jeho pravici další kapitáni s cenami.

 
     
   
 

Slavoj Č. Krumlov, vítěz poháru Svobody z roku 1958, ve finále po výborném výkonu porazil Dynamo Č. B. 3 : :2. Zleva: J. Haidler, K. Marx, J. Lovčík, J. Pils, B. Šimeček, R. Vejskrab, B. Krčka, L. Rott, p. Hütner, člen výboru. Zleva klečící: St. Wohlgemuth, R. Kouba, J. Maurer, M. Veselský, trenér B. Sahan.

 
     
   
 

Mužstvo Slavoje Č. K., které ve finále 16. ročníku porazilo Duklu Č. Krumlov  3 : 1. Na snímku zleva: H. Marx, J. Lovčík, J. Pils, J. Němec, J. Sýkora, B. Šimeček. V podřepu zleva: J. Langer, J. Kukačka, J. Šváb, M. Šmikmátor, M. Kociha.

 
 

 

 
     
   
 

Plakát na turnaj Memoriálu Dr. J. Masaryka v roce 1968, který se hrál na stadiónu Slavoje.

 
     
   
 

Nástup mužstev před zahájením turnaje o Masarykův pohár v roce 1968 na českokrumlovském stadiónu.

 
     
   
 

Pohár Dr. J. Masaryka spolu s dalšími cenami, které se udělovaly po turnaji v roce 1968. Masarykův pohár je v současné době uložen v Okresním vlastivědném museu v Č. Krumlově.

 
     

 

SK Český Krumlov hraje II. třídu JŽF

 
 

Druhou nejvyšší třídu JŽF hrají českokrumlovští fotbalisté až do roku 1951, kdy byla reorganizace fotbalových soutěží. V prvém roce si hráči SK vedli velice zdatně, porazili taková mužstva jako Adamov, Trhové Sviny i Čtyři Dvory, které v minulosti hrály I. třídu kraje. Dobré výsledky se odrazily i v pololetní tabulce která vypadala takto:

 
       
 

1. Suché Vrbné 7 0 0 27:9 14
2. Rapod ČB 5 0 2 44:17 10
3. SK ČK 3 2 2 23:19 8
4. Čt. Dvory 2 2 3 23:25 6
5. Tr. Sviny 1 3 3 22:33 5
6. Adamov 2 1 4 22:38 5
7. Lišov 1 1 5 20:30 3
8. Sparta Č.B. 1 1 5 15:35 3

 

 

 

Některé výsledky: SK ČK - Sparta ČB 4:1, SK ČK - Adamov 9:0, Tr. Sviny - SK ČK 2:2, SK ČK - Rapid ČB 1:2, SK ČK - Čt. Dvory 3:2.

 
     
 

I v jarním kole českokrumlovští se snažili uhrát , co nejlepší výsledky skončili v polovině tabulky, což na nováčka bylo příjemné. Porazili např. Lišov 12:1, prohráli však se Suchým Vrbným 0:1 a Spartou ČB 4:5.

Také dorostenci SK se drželi v krajské soutěži statečně a umísťovali se do poloviny tabulky. V ročníku 1948 - 1949 přihlásil SK ČK do soutěží A mužstvo, B mužstvo a dorost. Všechny celky hrály v krajských soutěžích.

A mužstvo: SK ČK-Kaplice 9:0, SK ČK-Planá 9:1, Větřní-SK ČK 2:4,SK ČK-Čt. Dvory 2:3, Zliv-SK ČK 3:0, SK ČK-Protivín 4:2,Slavoj ČB-SK ČK 2:3.

B mužstvo:Větřní SK ČK B 2:3, Sez. Ústí-SK ČK B 3:1, SK ČK B-Včelná 3:2, SK ČK B-Větřní 2:3.

Dorost: SK ČK-Kaplice 1:3, Kam. Újezd-SK ČK 0:1, SK ČK-Čt. Dvory 2:1, SK ČK-Větřní 3:1, SK ČK -Klikov 3:0 - kontumačně.

V mistrovském ročníku 1949 - 1950 startovala všechna tři mužstva Českého Krumlova a v krajských soutěžích pod názvem Sokol.

A mužstvo:Kaplice-Sokol ČK 3:1, Planá-Sokol ČK 0:7, Sokol Č.K.-Větřní 1:3, Adamov-Sokol ČK 6:2, Čt. Dvory-Sokol ČK 1:1, Sokol .ČK-Zliv 7:2, Sokol ČK Ševětín 3:0, Sokol ČK- Slavoj ČB 3:0, Sokol ČK-Planá 6:3, Sokol ČK-Hrdějovice 1:0, Loučovice-Sokol ČK 3:2.

B mužstvo:H. Planá-Sokol ČK B 5:1, Sokol ČK B-Zl. Koruna 4:3, Sez. Ústí-Sokol ČK B 10:2, DSK Tábor-Sokol ČK B 5:1, Sokol ČK B-JČE ČB 3:5.

Dorost: Jind. Hradec-Sokol ČK 5:2, Sokol ČK-Loučovice 6:3, JČE ČB-Sokol ČK 1:1, DSK Tábor-Sokol ČK 1:2, Sokol ČK-Stadión ČB 3:0, Sokol ČK-DSK Tábor 2:3, JČE ČB-Sokol ČK 0:7.

V roce 1950 dochází ke změně hracího systému a začalo se hrát jaro-podzim. V klubu se změnou tohoto systému se nic převratného nestalo, všechna mužstva hrála v krajských soutěžích.

A mužstvo:Kaplice-Sokol ČK 2:7, Planá-Sokol ČK 4:4, Sparta ČB-Sokol ČK 2:3, Sokol ČK-Planá 4:4, Budvar ČB-Sokol ČK 1:7, Sokol ČK-Hluboká 2:7, Sokol ČK-Horymír 0:3.

B mužstvo:Sokol ČK B - Svit 0:2, Sokol ČK B - Vltava 0:7, SK ČB B - Sokol ČK B 0:4, DSK Tábor- Sokol ČK B 3:0.

Dorost:Sokol ČK-SK ČB B 0:2, Sokol ČK-Větřní 2:2, Sokol ČK-JČE ČB 0:7, Sokol ČK-Čt. Dvory 6:1.

Vedoucím l. mužstva byl Ota Hladík, vedoucím 2. mužstva Jan Sikuta, vedoucím dorostu Řezáč a Štrob. Kapitánem l. mužstva Šťastný, zástupce Ambrůžek, kapitánem 2. mužstva Kočvara, zástupce Fleischman, kapitánem dorostu Šafránek, zástupce Toušek.

 
     
   

 

Českokrumlovské mužstvo, které srdnatě bojovalo v krajských soutěžích. Od leva stojí:K. Herbolt, T. Šváb, Fr. Boháč, M. Čermák, Fr. Majer, R. Šťastný, J. Hermann, J. Anderle, trenér O. Hladík. Klečící zleva: J. Štekl, J. Ambrůžek, E. Srch.

 
     
   

 

Dobový snímek ukazuje houževnatý boj mužstva Č. Krumlov proti svému soupeři. Zajímavý byl i úbor rozhodčího, který pískal v černém úboru a v dlouhých kalhotách.

 
     

 

Sjednocení TV organizace a sloučení SK

 
 

V návaznosti na únorové události roku  1948 byl zvolen nový výbor SK Český Krumlov ve složení: Předseda - Prášek Karel, I. místopředseda  - Josef Rys, II. místopředseda- Josef Sticha, jednatel - Alfréd Koskuba, pokladník -František Berka, matrikář - Karel Hoďánek, náčelník - Gottwald, rekvizitáři - A. Fleischman, Štrob, osvětový referent – Marek, Ondřih, zapisovatel - Rudolf  Šťastný, členové výboru - Ota Hladík, František Bezpalec, Ludvík Diviš, revizoři účtů - Josef Čížek, Ladislav Řezáč. 

Koncem  roku 1948 dochází v naší republice ke sjednocení tělesné výchovy a SK Č. Krumlov spolu s fotbalovým odborem se zařadil do tělovýchovné organizace  Sokol. Pod tímto názvem hrál potom několik období. Do výboru byli kooptováni činovníci Řezáč, Kováč, Schneider a do JŽF byl doporučen Josef Rys.

 
 

Jako zástupci fotbalového odboru byli do výboru Sokola doporučeni Jan Šifner a  František Bezpalec. Jan Šifner byl zároveň pověřen funkcí sekretáře fotbalového oddílu. V březnu 1949 se dostává do čela výboru Josef Sticha a členy jsou Kovář, Fürst, Šifner, Muška, Koskuba, Hladík, Hoďánek, Bezpalec, Janota Fr., Dr. Podlaha, Řezáč, Čížek, rekvizitář Mrázek a Fleischman, dále Kasal, Diviš, Berka, Rys, hlavní pořadatel Schneider.

 
   
       
 

Trenér dorostu byl Josef Herman, trenéři dospělých vedle Hladíka byli i Sahan a Hovorka.    V květnu 1950 přichází do výboru odboru kopané Tomáš Tichý, který se stává vedoucím II. mužstva.

 
     
   

 

Rozsyp byl vyhledávaným místem i při trénincích mužstev. Na snímku je účast diváků při tréninku.

 
     
     
   
 

Mužstvo Českého Krumlova při zahájení fotbalového turnaje v Jindřichově Hradci. Hráči Č. Krumlova stojí úplně vpravo a doprovázel je i motocyklista. Na obr. Poznáme kapitána Šťastného, O. Hraběho, Wohlgemutha, Hermana, Beleše, Anderleho.

 
 
 
         
 

Nahoru

Vpřed

Použitá literatura a zdroje: Jírů., M. -  70 let kopané v Českém Krumlově, 2002